Jak už bylo zmíněno, životní pojištění slouží k finančnímu zajištění blízkých (případně věřitelů) v případě úmrtí pojištěné osoby. V tomto případě stačí uzavřít rizikové životní pojištění, případně rezervotvorné s vyšší pojistnou částkou pro případ smrti, kterou lze snížit v případě, že pominou důvody vysoké pojistné ochrany. Na totu pojistnou smlouvu pak může uplatňovat daňové úlevy pokud splňuje podmínku trvání minimálně 5 let a je minimálně do věku 60 let klienta.

Dalším důvodem uzavření životního pojištění je kombinace pojistné ochrany a zhodnocování peněz formou kapitálového či investičního životního pojištění. V dnešní době jsou životní pojištění velmi variabilní a lze jejich parametry měnit tak, aby vyhovovali aktuální potřebě klienta. U těchto druhů životního pojištění lze uplatnit odpočet zaplaceného pojistného od daňového základu, daňové úlevy.

V neposlední řadě je mnoho klientů, kteří životní pojištěné berou jako investici a možnost bezstarostného zhodnocování volných finančních prostředků s využitím daňových úlev. Něteří zvolí kapitálové životní pojištění a to v tom případě, že se o finanční prostředky nechtějí nebo nemají čas starat a vše nechávají na pojišťovně, oni chtějí jen platit. Pojišťovna se pak stará o investování těchto prostředků a garantuje klietovi minimální zhodnocení rezervy (tj. část pojistného tvořící spořící složku). Toto minimální zhodnocení se nazává technická úrokové míra a její maximální výše je stanovena vyhláškou Ministerstva financí ČR. V současné době je u běžně placených pojištění maximálně 2,4%. Ti klienti, kteří chtějí aktivně ovlivňovat výši zhodnocení svých finančních prostředků, zvolí investiční životní pojištění Zde pojišťovna negarantuje minimální zhodnocení a veškerá rizika investování jsou na klientovi. On si určuje kam se jeho peníze budou investovat. Na výběr má několik investičních strategií od konzervativní až po dynamickou.

Životní pojištění je tedy určeno těm, kteří mají výše uvedené potřeby. Nutno podotknout, že pojistné placené na rezerotvorné životní pojištění obsahuje nejen rezervotvornou (spořící) složku, ale také rizikovou a i nákladovou. Proto nelze počítat s tím, že se zhodnocuje celé zaplacené pojistné! Pokud chce klient jen spořit či investovat bez jakékoliv pojistné ochrany, není pro něj rezervotvorné pojištění vhodné. K tomu slouží jiné instrumenty.

Rovněž neplatí, že mladý člověk, který nemá a v brzké době neuvažuje o založení rodiny, nemá žádné větší úvěry, životní pojištění nepotřebuje. On ho v tuto chvíli sice opravdu nepotřebuje, ale je vždy třeba myslet i do budoucnosti. Mohou se stát nepříjemné události a klient v momentě, kdy bude životní pojištění potřebovat, bude již nepojistitelný. Z praxe takových případů známe mnoho. V lepším případě může mít rizikovou přirážku a pojistné výrazně dražší.